Varšava - Královský zámek

Varšava - Královský zámek

Jednou z nejvýznamnějších památek polské metropole Varšavy je Královský zámek, který je významně spjatý s historií země. Po staletí sloužil jako oficiální sídlo polských panovníků. Dnes jsou jeho prostory využívány pro potřeby Národního muzea a pro významné slavnostní události.

Nápad vybudovat Královský zámek dostal Zikmund III. Vasa v roce 1596, kdy byla hlavním městem Polska ustanovena Varšava. Do města tak byli přizváni italští architekti Giovanni Trevano, Giacomo Rodondo a Matteo Castelli, aby pomohli s jeho výstavbou. Ti začali v roce 1598 královské sídlo budovat v raně barokním slohu, ale včlenili do něj ještě starší hrad mazovských knížat. Stavba byla dokončena v roce 1619. Následní panovníci nechali zámek ještě nesčetněkrát upravit, vznikla tak renesanční budova s mnoha barokními úpravami.

Pozdně barokní průčelí obrácené k řece Visle pochází z období Augusta III. a ohromující interiéry z epochy Stanislava Augusta. Také ve 20. století se zámek podrobil mnoha rekonstrukcím, opravován byl například v letech 1915 – 1939. V období mezi lety 1926 – 1939 byl zámek sídlem polského prezidenta. V průběhu německé invaze do Polska byl však zámek těžce poškozen při leteckém bombardování a odstřelování. Dílo zkázy pak bylo dokonáno roku 1944, kdy došlo k Varšavskému povstání a po jeho potlačení byly pozůstatky zámku odstřeleny. Po dlouhá desetiletí se zde válely jen trosky, které nikdo nechtěl odklidit.

Teprve roku 1971 bylo rozhodnuto o celkové rekonstrukci, která trvala až do roku 1988. V roce 1974 došlo k symbolickému momentu, kdy se na zámecké věži znovu rozběhly hodiny, které byly od německého bombardování nefunkční. Architektům se podařilo z úplných ruin vystavět věrnou kopii původního zámku, jako jeho zařízení byl svezen nábytek a cennosti z celého Polska. Pro Poláky je tak stavba symbolem znovuzrození a povstání z popela po druhé světové válce.

Během bitvy o Varšavu v roce 1939 byla řada uměleckých děl ze zámeckých sbírek přemístěna do sklepů v okolí hlavního města. Dnes se již opět nacházejí na svém původním místě. Královský zámek je přístupný návštěvníkům, kteří si mohou prohlédnout třeba Taneční sál dekorovaný 17 dvojicemi zlacených sloupů. Interiér sálu je považován za jeden z nejpropracovanějších v celém zámku. V Knížecích komnatách jsou vystavena historická plátna Jana Matejka. V Senátorském sále byla v roce 1971 formálně přijata Ústava 3. května. Jeho zdi jsou ozdobeny erby všech administrativních oblastí a území republiky.

Prohlédnout si můžete také zrekonstruovaný královský trůn. Interiér Mramorového sálu se datuje do doby vlády Vladislava IV. Později byl sál doplněn podobiznami polských panovníků, které vytvořil Marcello Bacciarelli. Nevynechejte návštěvu Rytířského sálu, kde na sebe největší pozornost poutá neoklasicistní socha Krona od le Bruna a Monaldiho. Ve druhém patře zámku se nachází Galerie Lanckoronských, kde jsou umístěny dva Rembrandtovy obrazy – „Portrét mladé ženy“ a „Učenec u stolu“.  Zajímavá je také rokokově vyzdobená komnata knížete Stanislava Poniatowského, která je dílem francouzského truhláře Juste – Auréle Meissoniera. V Canalettově sále jsou vystaveny obrazy scenérií Varšavy, které namaloval jeden z nejúspěšnějších benátských umělců své doby.

Do výšky 60 metrů se tyčí Zikmundova věž, která byla vybudována v roce 1619 a je korunována kupolí s vížkou. Často bývá nazývána také Hodinová věž a to z důvodu, že na ni byly v roce 1622 umístěny hodiny. Vedle zámeckého paláce se nachází s ním částečně spojený Palác pod plechem. Pokud byste se vypravili do Chicaga, tak v oblasti Jefferson Park Theatr Gateway narazíte na repliku tohoto polského zámku.

- jap -

Předchozí články z Polska:
Krakov – město králů
Szczawnica – královna polských vod
Gdyně – významné přístavní město Polska
Průmyslová Lodž
Treblinka – hrůzné místo s nevinným názvem

Článek byl zobrazen 12 607 krát.