Čenstochová

Čenstochová

Čenstochová je často označována jako duchovní hlavní město Polska. Leží na řece Wartě v jižní části Krakovsko-Čenstochovské vysočiny. Historicky patří do Malopolska, po roce 1999 však byla připojena po administrativní reformě do Slezského vojvodství. Klášter Jasná Hora v Čenstochové je nejslavnější mariánskou svatyní a nejvyhledávanějším cílem poutníků v Polsku. Pro mnohé je také duchovním centrem země.

Jasná hora je bezesporu nejposvátnějším místem celého Polska. V jasnogórské kapli je umístěn zázračný obraz Matky Boží s Dítětem, známý jako Černá Madonna, ke kterému každoročně putují miliony poutníků. V muzeích jsou shromážděny sbírky umění a cenné dary. Jasnohorská Panna Maria byla a posud je symbolem nezávislosti Polska, takovým symbolem, který uznávají i ti, jimž je katolická víra zcela cizí.

Při svém výletě si zaručeně nenechejte ujít prohlídku Baziliky sv. Kříže a Narození Panny Marie. Stávající bazilika pochází z let 1692-1728. Barokní výzdoba hlavního oltáře a stropu vyniká bohatstvím detailů. Čtrnáct zastavení Křížové cesty, umístěných na umělých skalách ve vodním příkopu, vytvořili v letech 1900-13 architekt Stefan Szyller a sochař Pius Welonski. Každodenně se zdejších bohoslužeb účastní skupiny poutníků.

Za vlády knížat Jagelonských byl na Jasné Hoře zřízen klášter řádu paulinů a jim dán obraz, o kterém se rozšířila pověst, že má zázračnou moc, do opatrování. Klášter na Jasné Hoře brzy velmi zbohatnul. Mniši tu postavili krásný kostel a na ochranu svého majetku klášter důkladně opevnili. Vrcholek Jasné Hory se tak proměnil v pevnost, o kterou si i švédské vojsko dvakrát vylámalo zuby. Jasná Hora se stala nejbezpečnějším místem celého kraje.

Zdejší klášter paulínů (řád řehole sv. Augustina) založil v roce 1382 opolský kníže Vladislav. O dva roky později, alespoň podle pozdější tradice, mu věnoval obraz Panny Marie s Ježíškem. A není to obraz ledajaký! Podle legendy byl jeho autorem sám sv. Lukáš - evangelista a patron všech malířů -, jenž ho měl vytvořit na desce stolu domu v Jeruzalémě, kde Matka boží trávila poslední léta života. Císař Konstantin Veliký jej dal přenést do Konstantinopole, odtud se dostal do Ruska, pak do Uher, kde ho objevil služebník opolského knížete. Tak se o tom alespoň píše v rukopise z první poloviny 15. století. Jasnohorský mariánský obraz je skutečně východního původu, což je ostatně patrné na první pohled a snad každý musí poznat jeho příbuzenství s byzantskými či ruskými ikonami.

Návštěvník poněkud skeptický či vlažně věřící se tu ocitá v jiném světě. Na Jasné hoře vidí takové projevy víry, o kterých se jinak může jen dočíst ve svědectvích o exaltovaných časech vrcholného baroka 17. století. Tento ponor do minulých dob je ovšem pro přítomné Poláky dokladem národní hrdosti a úcty k vlastním dějinám.

Čilý poutnický ruch skýtá nyní oficiální možnost nabízet služby všeho druhu: ubytování, občerstvení i prodej upomínkových předmětů, kterých zde lze nalézt nepřeberné množství nejrůznější "umělecké" úrovně. V blízkosti se nachází Krakovsko-Čenstochovská vysočina s velmi dobrými podmínkami pro pěstování pěší turistiky, horolezectví a jezdectví.

Křesťanská sportovní organizace Orel byla letos pořadatelem již čtvrté cyklistické pouti. Sportu smysl tak dalo na 80 cyklistů při své pouti na Jasnou Horu do Čenstochové, kde je po staletí uctíván obraz Černé Madony. Vydáte-li se po stopách tohoto obrazu, pak nelze opomenout skutečnost, že jedna z legend vypráví, že tento vzácný obraz mohl být také původně uctíván v Uherském Brodě, odkud vyjeli účastníci na pouť.