Autem po Polsku

Autem po Polsku

1. ledna roku 2004 se Polsko společně s Českou republikou stalo členem Evropské unie. Dne 21. prosince 2007 Česká republika vstoupila také do Schengenského prostoru a byly tak zrušeny kontroly na vnitřních hranicích nejen s Polskem, ale i s ostatními sousedními státy.

To ovšem neznamená, že můžete cestovat přes hranice bez jakéhokoliv dokladu. Vždy musíte mít u sebe platný doklad totožnosti, tedy cestovní pas nebo občanský průkaz se strojově čitelnou zónou a na požádání ho předložit. Pokud chcete v zemi zůstat déle, než jsou 3 měsíce, bude po vás vyžadováno povolení k pobytu.

Pokud jste se rozhodli vycestovat do Polska vlastním autem, jste povinni mít u sebe řidičský průkaz, osvědčení o technickém průkazu a doklad o zaplaceném povinném pojištění. Motorové vozidlo musí být k cestě do Polské republiky označeno rozlišovací značkou státu (CZ), nebo novou registrační značkou se znaky EU (modrý obdélník, dvanáct hvězdiček a písmena CZ).

Foto: Krakow

Do Polska vede několik vhodných automobilových tras, záleží pouze na tom, jaká je vaše cílová stanice. Jestliže jedete do Polska vlastním vozem, dávejte si na něj dobrý pozor. Časté krádeže aut zde jsou na denním pořádku. Až budete auto na parkovišti opouštět, ujistěte se, že ho máte řádně zajištěné a určitě nenechávejte nic na zadním sedadle. Jednou z možností, jak se vyhnout krádeži auta, je používat tzv. botičky, které využívá i policie na špatně zaparkovaná vozidla. Policisté už se setkali i s případy krádeží, kdy byl majitel auta zlodějem zastaven pod záminkou, že má nějaký problém s vlastním autem a potřebuje pomoct. Cizím lidem proto zastavujte pouze na dobře osvětleném veřejném místě. Jinak jsou polské silnice poměrně bezpečné, dodržují se zde totiž přísná pravidla silničního provozu.

Polsko má průměrně kvalitní silniční síť s normální hustotou provozu. V Polsku je 11500 km silnic, z nichž většina je asfaltovaná a má pevný podklad. Asi 4500 km mezinárodních silnic je označeno podle mezinárodního systému. Jediným problémem tak bývá parkování a dopravní zácpy ve velkých městech. Maximální povolená rychlost v obci je 60 km/h, na ostatních silnicích 90 km/h a na dálnicích 110 km/h. Časté jsou kontroly pomocí radarů. Při nedodržení rychlosti vás čeká vysoká pokuta. V Polsku se přísně dodržují předpisy týkající se řízení pod vlivem alkoholu. Foukání do balónku je běžnou součástí silniční kontroly. Zakázáno je také používání mobilních telefonů za jízdy bez sady handsfree. Malé děti mohou ve voze cestovat pouze připoutané na dětské sedačce a děti do 12 let nesmí během jízdy sedět na předním sedadle. Všichni pasažéři sedící na předním sedadle musí být připoutáni bezpečnostními pásy. V době od 1. října do 1. března musí mít řidiči nepřetržitě zapnutá světla.

Polsko má jen málo dálnic, z nichž většina byla vybudována ještě před 2. světovou válkou a není tudíž v uspokojivém stavu. Na hlavních mezinárodních dopravních tepnách se často setkáte s vyježděnými kolejemi, které způsobily těžké kamiony, buďte proto velmi opatrní. Často se objevují různá dopravní omezení či rekonstrukce silnic, což vás může na cestě značně zpomalit. Moderní dálnici najdeme pouze mezi Krakovem a Katovicemi, za jejíž užívání se platí. Jestliže jste se do Polska vydali s karavanem, neměl by přesahovat tyto rozměry: délka18,75m, výška 4m a šířka 2,55m.

V zemi je hustá síť čerpacích stanic, z nichž mnohé mají nepřetržitý provoz. Kromě pohonných hmot a automobilového vybavení nabízí stanice také občerstvení a nejrůznější obchody. Pokud však vyrážíte do některé z odlehlejších oblastí, měli byste si nádrž naplnit dostatečně předem, protože na venkově jsou čerpací stanice otevřeny většinou jen přes všední dny do 18 hodin. Benzín prodávají v Polsku společnosti jako Shell, Aral, Esso nebo Neste. Narazíte však také na polské státní společnosti, jako je CPN, Rafineria Gdańska a Petrochemia Płocka. Servisy najdete v každém větším městě.

Foto: Gdaňsk

Parkovací předpisy se mohou v každém polském městě lišit, někde stojí parkovací hodiny, jinde se parkovné platí jakémusi hlídači a jinde se zase používá systém parkovacích karet. Nejhorší možnosti parkování jsou v Krakově, kde turista z ciziny někdy opravdu nemá možnost bez speciálního hotelového povolení zaparkovat svůj vůz.

Kempování se v Polsku těší velké oblibě, po celé zemi je rozeseto kolem 250 kempů, z nichž většina je otevřena v období od začátku května do konce září. Jen málokteré jsou v provozu po celý rok. Kempy jsou většinou kvalifikovány do dvou kategorií a jejich úroveň je kolísavá. Kempy první kategorie jsou vybaveny restaurací, společenskou místností, dětským hřištěm, osvětlením, sportovním vybavením, sprchami, WC a nepřetržitě fungující recepcí. Kempy kategorie druhé mají společné sprchy a umývárny, toalety, kuchyň, stánek s potravinami nebo nějaký café/snack bar.

Kempování mimo místa k tomu vyhrazená, například na veřejných parkovištích, otevřených prostranstvích nebo u silnic není povoleno. Pokud byste chtěli přespat na soukromém pozemku, museli byste mít souhlas jeho vlastníka.

Kempy jsou převážně situovány na periferii většiny velkých měst, ve všech turistických oblastech, na pobřeží, v horách, u jezer a řek. Bývají ukryté v poklidném, zalesněném prostředí a většinou jsou oploceny. Během léta tak v těchto oblastech mohou být kempy poměrně přeplněné, proto je dobré si rezervovat místo dopředu. Dospělý člověk zaplatí za noc v kempu kolem 4-8 zlotych, za stan zaplatíte od 5 do 10 zlotych, za auto 4-8 zlotych a za karavan pak 6-12 zlotych. Jedním z neoblíbenějších kempů nacházejících se v horské oblasti Zakopane je Camping Pod Krokwia, viz. www.podkrokwia.pl. Historický Krakow zase nejlépe poznáte, když budete ubytováni v nedalekém kempu Korona - www.camping-korona.com.pl. Pokud si chcete vyhledat kemp podle oblasti, do které máte namířeno navštivte stránky www.pfcc.eu.

Autor: Jana Přibylová

Článek byl zobrazen 33 020 krát.