Vělička (Wieliczka) - sůl nad zlato

Vělička (Wieliczka) - sůl nad zlato

Jedním z nejznámějších a nejzajímavějších turistických cílů v sousedním Polsku jsou solné doly ve Věličce (polsky Wieliczka). Toto místo, ležící nedaleko slovenských hranic, navštíví každý rok téměř 800 000 turistů ze všech koutů světa.

O výjimečnosti a kouzlu solného dolu ve Věličce příroda rozhodla již asi před 15mil. lety. Historie využití zdejší soli sahá až do neolitu. Tehdy se sůl získávala vařením solanky ze solných pramenů objevujících se na povrchu. Jak se povrchové zásoby postupně vyčerpávaly, začali lidé solanku hledat hlouběji pod zemí. Kopali stále hlubší studny, až narazili na skalní blok kamenné soli, který začali těžit. Solné ložiska jsou zde totiž pozůstatkem vypaření vod třetihorního (nově paleogéního) miocénního moře. Pak v mladší době třetihor (nově neogénu), přišlo vrásnění Karpat, někde vznikly bloky soli, někde vrstvy – hlavně ve spodních částech solných dolů. 

První solný důl je doložen již privilegiem krále Kazimíra Obnovitele z roku 1044, postupně se těžba rozšiřovala a máme o ní řadu zpráv z historických zdrojů. Ve 14. století za krále Kazimíra III. Velikého, který těžbu upravil zákonem, tvořily příjmy z těžby a prodeje soli až třetinu státních příjmů. Roku 1772 připadla celá oblast Rakousku, které zavedlo moderní těžební postupy s využitím techniky a mechanizace. Za rakousko-uherské monarchie, v polovině 19. století, byla také část dolů poprvé zpřístupněna veřejnosti.

Dnes se solné doly rozkládají 7 km na délku a 0,9 km na šířku. Do hloubky pak dosahují 330 metrů pod zemský povrch. Labyrint chodeb se rozprostírá v devíti úrovních a má délku přes 300 km. Chodby spojují přes 3000 komor různých velikostí. Kromě zařízení a vybavení dolů tady jsou i podzemní kaple, jezírka a dokonce i společenské prostory, sály a restaurace. Podzemí je vyzdobeno také solnými sochami.

Význam solných dolů ve Věličce byl podtržen i jejich zapsáním na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Stalo se tak už v roce 1978, což je řadí mezi jedno z prvních 12 míst celého světa, jež se na seznam dostala. Za památkovou zónu byl uznán komplex vytěžených šachet v patrech 1 až 5, nacházející se v centrální části solného dolu. Vznikal v průběhu velmi dlouhé doby a jeho zvláštní význam spočívá v tom, že jej tvoří vytěžené šachty zobrazující evoluci způsobů těžby soli v jednotlivých historických obdobích.

Kromě využití soli pro těžbu však lidé objevili i léčebné účinky zdejšího prostředí. Specifická atmosféra má prokázané blahodárné účinky na pacienty s nemocemi horních cest dýchacích či na alergiky, ale prospívá i v případě dalších chorob.

Poněkud méně bohulibé záměry měli s podzemím nacisté, kteří chtěli rozlehlých podzemních prostor využít ke zbrojní výrobě.

Pokud se sem chystáte, připravte se na to, že je tady po celý rok stálá teplota na úrovni 14 stupňů Celsia. V létě tedy přijde vhod svetr. Na druhou stranu, díky této skutečnosti se sem můžete podívat prakticky za jakéhokoliv počasí a ročního období a využít tak menší návštěvnost mimo sezónu.
Vstupné není zrovna nízké (48 zlotých), ale zhruba 2 až 2 a půl hodiny trvající prohlídka stojí za to.

Autor: Michal Hamšík

Článek byl zobrazen 11 163 krát.