Szczawnica – královna polských vod

Szczawnica – královna polských vod

Na samotném jihu Polska, se v dolině řeky Grajcarek, rozkládá jedno z nejkrásnějších lázeňských měst v zemi. Szczawnica leží v místě, kde se pohoří Pieniny odděluje od Beskyd. Největším bohatstvím města jsou minerální vody vytékající z úpatí sopečného vrchu Bryjarka. Samotný název města je odvozen od těchto vod – polsky „szczaw“.

První písemná zmínka o Szczawnici pochází z 15. století. O století později zde již vznikla farnost a byl vystavěn i první kostel. O existenci léčebných pramenů se vědělo již velmi dávno, v 16. století vyšla ve Varšavě zpráva o existenci slano-kyselých minerálních pramenů ve Szczawnici. V dobách rakouské nadvlády patřilo město do polského nowotargského panství. V roce 1828 se jeho majiteli stali Štefan a Jozefína Szalayovci z Uherska. Byli to velmi vzdělaní a osvícení lidé, kteří chtěli ze Szczawnice udělat lázeňské město evropského formátu, čímž by využili její potenciál.

Po manželích byly pojmenovány dva hlavní prameny s minerální vodou – Štefan a Jozefína. Také 10 dalších pramenů nese jména svých objevitelů nebo slavných hostů, kteří lázně navštívili. Za skutečného tvůrce lázní je však považován Jozef Szalay – syn Štefana a Jozefíny. Založil totiž lázeňský park, postavil lázeňské domy a vily a zpřístupnil veškeré prameny. Jeho nápadem bylo také originální zdobení městských budov malovanými erby. Nad vchodovými dveřmi mnoha domů si tak i dnes můžete všimnout srdcí, hroznů, kruhů a dalších symbolů namalovaných na dřevěných deskách.

Netrvalo dlouho a Szczawnica se stala vyhledávaným a oblíbeným lázeňským městem nejen mezi umělci a aristokraty. Na konci 19. století sem již během hlavní letní sezóny přicházela více než tisícovka rekreantů. V roce 1876 odkázal Jozef Szalay svůj szczawnický majetek krakovské Akademii vědomostí, která jej roku 1909 prodala hraběti Stadnickému z Nawojowé. Modernizaci a rozvoj lázní poté zbrzdila první světová válka. Po druhé světové válce zde začala vznikat specializovaná sanatoria. Například v letech 1933 – 1936 bylo vybudováno Inhalátorium, které funguje dodnes.

Jelikož nebyla do Szczawnice zavedena železnice, nemohlo se město rozvíjet tak, jako jiná lázeňská města v Polsku. Prvenství nejvýznamnějšího lázeňského města tak vyhrály lázně v Krynici. V letech 1972 – 1982 se nařízením státní správy vytvořilo ze Szczawnice a sousedního Krościenka nad Dunajcem jedno město. V současnosti je Szczawnica samostatným lázeňským městem. Léčily a léčí se zde nemoci dýchacích cest, plic, nemoci močového ústrojí a trávicího traktu. Voda je dobrá také v případě chronického selhání činnosti ledvin nebo chudokrevnosti. Ve velkém sem jezdí také astmatici, lidé mající problémy s hlasivkami či nosohltanem.

Mezi přednosti města patří kromě jeho krásné polohy uprostřed zalesněných kopců také příjemné klima, atraktivní okolí a hodnotné léčivé vody. Pod svahem vrcholu Bryjarky (677 m. n. m.) se rozprostírá městská část s názvem Zdrój, kde jsou k vidění novodobá sanatoria, penzióny a léčebné domy. Ozdobou města jsou také dva parky s dobře zachovaným souborem léčebných pavilonů z konce 19. a začátku 20. století. Díky nim si můžete vychutnat tu pravou lázeňskou atmosféru. Po Szczawnici se rozeseto mnoho hotelů, penzionů a turistických ubytoven. Významnou dominantou města je novogotický kostel sv. Vojtěcha postavený v letech 1882 – 1892. Kdo má zájem, může si zajít prohlédnout ještě Pieninské muzeum, které vystavuje řadu historických, etnografických a přírodovědných exponátů. V jednom lázeňském parku dnes můžete obdivovat zajímavý strom, kterým je devítikmenná lípa velkolistá.

Velkým lákadlem je také řeka Dunajec, která tudy protéká. V nedalekých Wyżnych Sromowcích nasednete na dřevěný vor – plť a můžete se plavit krásnou oblastí známou jako průlom Dunajce. Cílovým bodem je právě Szcawnica. Po zdolání průlomu připlouvají vory do přístavu, který se nachází u ústí řeky Grajcarek do Dunajce. Plavba po Dunajci je jedinečným zážitkem, jaký by si žádný z návštěvníků tohoto regionu neměl nechat ujít. Tradice splavování na vorech je turistickou atrakcí již po více než sto let. V současnosti je splavování Dunajce na vorech bezpečné, ale ne vždy tomu tak bylo.

Na Dunajci se nachází také areál vodních sportů a řeka rovněž slouží k rekreačním účelům. Z přístavu pltí je možné se vydat na výlet na významné skalní útvary s názvy Sokolica nebo Tři koruny. Ty nabízí nádherné výhledy na polskou i slovenskou část Pienin. Další možností je návštěva dvou kaňonů s názvy Wawóz Homole a Wawóz Biala Woda. V zimě mají milovníci lyžování k dispozici tři uměle zasněžované sjezdové tratě a lyžařské terény rozkládající se na ploše více než 5 hektarů. Lyžařské terény se nacházejí v oblasti vrchu Palenica a Szafranówka. Na začátku 90. let 20. století začala ve Szczawnici jezdit také sedačková lanovka na vrch Palenica vysoký 719 metrů nad mořem, ze kterého se naskýtá nádherný výhled na město a okolní krajinu. Za hezkého počasí je možné se kochat panoramatem Tater, Pienin a Beskyd.

- jap -

Předchozí články z Polska:
Gdyně – významné přístavní město Polska
Průmyslová Lodž
Treblinka – hrůzné místo s nevinným názvem
Plock – jedno z nejstarších polských měst
Kostely míru v městečkách Jawor a Swidnica

Článek byl zobrazen 13 497 krát.