Treblinka – hrůzné místo s nevinným názvem

Treblinka – hrůzné místo s nevinným názvem

Na východě Polska se nedaleko města Lublin nachází Treblinka, která proslula neblahou minulostí. V roce 1941 zde nacisté založili pracovní tábor Treblinka I. a o rok později vyhlazovací tábor Treblinka II. Byl to druhý největší a zároveň nejkrutější nacistický vyhlazovací tábor, kde bylo nemilosrdně zabito přibližně 800 tisíc lidí.

Společně s tábory Bełżec a Sobibor patřila Treblinka mezi vyhlazovací tábory tzv. "Akce Reinhard", které byly takto pojmenovány na památku Reinharda Heydricha. První transporty přijely do Treblinky z varšavského ghetta. Mezi 23. červencem a 21. srpnem 1942 zde bylo zavražděno 254 000 Židů z Varšavy a 112 000 z ostatních částí varšavské oblasti.

Autor: Emmanuel Dyan

Tábor se dělil na tři části. První byla část pro personál, který tvořili němečtí a ukrajinští pracovníci, ale také židovští vězni, kteří zde pracovali v tesařských, ševcovských a kovářských dílnách. Druhou částí byly prostory určené pro přijímání a shromažďování vězňů. V části třetí se pak nacházel vyhlazovací prostor – tedy plynové komory, hromadné hroby a hranice na kremaci obětí. Druhá a třetí část byly mezi sebou spojeny úzkou lomenou uličkou, kterou byli Židé naháněni do plynových komor.

Treblinka tak fungovala jako skutečná děsivá továrna na smrt. Lidé ihned po výstupu z vlaku směřovali do plynových komor. Zde se nezdržovalo s žádnou registrací, tetováním, tříděním vězňů na život a na smrt – všichni bez výjimky odcházeli do plynových komor. Od začátku byly v provozu tři plynové komory, které měly rozměry 4 x 4 metry a kapacitu 300 až 500 lidí za hodinu. V září 1942 přibylo dalších deset komor s mnohem větší kapacitou. V nich mohlo být během hodiny usmrceno 1000 až 2000 osob.

Původně se těla pohřbívala do hromadných jam, později začala být na příkaz Heinricha Himmlera spalována. Na 700 židovských vězňů bylo nasazeno na otrocké práce, včetně zajišťování chodu plynových komor a pohřbívání těl obětí. Mezi těmito vězni vznikla na počátku roku 1943 odbojová skupina, ale její pokus o vyvolání vzpoury se nezdařil. Dne 2. srpna 1943 však vypuklo povstání, vězňům se podařilo ze skladu vynést zbraně a granáty.

Autor: Lidan

Zapálili budovu, ve které bydleli Němci a Ukrajinci a postupně vzplanuly téměř všechny budovy v táboře. Vězni využili momentu překvapení a pokusili se utéct přes ostnaté dráty, mnoho z nich však bylo zastřeleno ze strážních věží, jiní byli chyceni a donuceni zničit a zahladit stopy této akce – poté je však také neminula smrt. Další uprchli do bažinatých lesů v okolí a tím se zachránili. Z původních 700 vězňů jich přežilo asi jen 70.

Nedlouho po této akci, v listopadu 1943, byl tábor Treblinka II. uzavřen. V letech 1959 až 1969 byl na místě vyhlazovacího tábora o rozloze 13 hektarů vybudován památník, jenž má podobu hřbitova. Na stovkách kamenných náhrobků jsou napsána jména zemí a oblastí, odkud oběti pocházely. Uvnitř pole je pak hromadný hrob a pomník s velkým rozštěpem, symbolizující zlo tohoto místa. Autory tohoto památníku jsou architekt Adam Haupt a sochaři Francizsek Duszenko a Franciszek Strynkiewicz. V současné době je možné v Treblince navštívit také Muzeum boje a mučednictví, které připomíná všechny hrůzy, které zde probíhaly.

- jap -

Předchozí články z Polska:
Plock – jedno z nejstarších polských měst
Kostely míru v městečkách Jawor a Swidnica
Dřevěné poklady Malopolska
Gdaňsk - kostel Panny Marie
Niedzica a Czorsztyn

Článek byl zobrazen 7 631 krát.