Čenstochová (Czestochowa) láká miliony poutníků

Čenstochová (Czestochowa) láká miliony poutníků

Čenstochová (Czestochowa) je hlavním duchovním městem Polska, kam se každoročně vypraví miliony poutníků a turistů. Zdejší klášter Jasná Hora založený v roce 1382 je nejslavnější mariánskou svatyní v zemi a to zejména proto, že ukrývá podobiznu Černé Madony Čenstochovské, které jsou připisovány zázračné schopnosti.

Čenstochová leží na řece Wartě v jižní části Krakovsko-Čenstochovské vysočiny, která poskytuje velmi dobré podmínky pro pěší turistiku, horolezectví a jezdectví. Historicky město patří do Malopolska, po administrativní reformě v roce 1999 však bylo připojeno ke Slezskému vojvodství.

Pro římskokatolické Poláky má Čenstochová velký význam, považují ji za náboženské centrum země. Lidé mají město totiž spojeno se zdejším klášterem Jasna Góra a ikonou Černé Madony, opředenou mnoha zázraky. Zázračný obraz Matky Boží s dítětem byl namalován patrně v roce 1434 přes starší byzantskou ikonu, původní Černou Madonu, kterou v roce 1430 poškodili zloději. Jasnohorská Panna Marie byla a i dnes je symbolem nezávislosti Polska, a je uznávána i těmi, jimž je katolická víra zcela cizí. Na Jasné Hoře je i dnes možné vidět takové projevy víry, o kterých se jinak může jen dočíst ve svědectvích sahajících do časů vrcholného baroka 17. století. Skeptický či ateistický návštěvník si zde proto může připadat jako v jiném světě. Pro Poláky je to však vyjádření úcty k vlastním dějinám.

Foto: klášter Jasná Hora

Nenechejte si ujít prohlídku Baziliky sv. Kříže a Narození Panny Marie. Stávající bazilika pochází z let 1692-1728. Barokní výzdoba hlavního oltáře a stropu vyniká bohatstvím detailů. Tato svatyně je tak bezesporu jedním z nejvýznamnějších světových poutních míst křesťanského světa. Počet poutníků a turistů, kteří toto město každoročně navštíví, dosahuje 5 miliónů. Většina z nich se právě omezuje pouze na návštěvu kostela a kláštera. Spoustu turistů sem však přivádí i úžasná architektura této stavby. Klášter založili v roce 1382 pauláni, kteří sem přišli z Uher na pozvání knížete Vladislava Opolčíka. Tento kníže má údajně také na svědomí přinesení podobizny Černé Madony do Čenstochové.

Krásný je Rytířský sál ozdobený řadou obrazů ze 17. století, které zachycují významné události v historii kláštera. Strop v refektáři pokrývají bohaté fresky, které jsou dílem Karla Dankwarta. V roce 1670 se zde konala svatební hostina polského krále Michala Korybuta Wiśniowieckého a jeho vyvolené Eleonory. V klenotnici je možné obdivovat zlaté a stříbrné nádoby, liturgická roucha, tapiserie, votivní dary a další cenné předměty.

Foto: klášter Jasná Hora

Během své existence dokázal klášter odolat několika nájezdům a obléhání, z nichž nejtěžší bylo asi legendární čtyřicetidenní obléhání Švédy v roce 1655. Jasná Hora tak mohla být považována za nejbezpečnější místo celého kraje. Čenstochovská svatyně je dnes výjimečnou památkou architektury 15. století, na níž jsou patrné pozdější renesanční a barokní stavební úpravy. Na vrch ke klášteru vedou čtyři brány: Lubomirská, Jagellonská, brána Stanislava Augusta a brána Panny Marie Bolestné. V muzeích jsou shromážděny sbírky umění a cenné dary. Zajímavé je také Muzeum 600. výročí ukrývající působivou kolekci artefaktů zhotovených vězni koncentračních táborů.

Komunističtí představitelé si dali hodně záležet na tom, aby z Čenstochové učinili průmyslové centrum a vyvážili tak náboženský význam města. Bohužel se jim to z velké části povedlo a tak samotné město není nijak turisticky zajímavé. Čilý turistický a poutnický ruch má přesto za následek vznik kvalitního zázemí pro návštěvníky a zkvalitnění služeb. Není tak problém najít v Čenstochové ubytování, občerstvení i prodejny upomínkových předmětů nabízející nejrůznější suvenýry a rádoby umělecké předměty. Nejreprezentativnější je hlavní ulice – třída Panny Marie začínající na úpatí Jasné Hory. Ulice je lemována řadou zajímavých historických budov. Návštěvu si zaslouží Muzeum sirek umístěné ve staré továrně, které je unikátem svého druhu v celé Evropě. Čtrnáct zastavení Křížové cesty, umístěných na umělých skalách ve vodním příkopu, vytvořili v letech 1900-13 architekt Stefan Szyller a sochař Pius Welonski. Každodenně se zdejších bohoslužeb účastní skupiny poutníků.

- jap -

Předchozí články z Polska:
Zastavení ve Vratislavi (Wroclaw)
Zakopané
Varšava - Královský zámek
Krakov – město králů
Szczawnica – královna polských vod

Článek byl zobrazen 21 696 krát.