Veletržní Poznaň

Veletržní Poznaň

Poznaň je hlavním městem regionu Velkopolsko a také jedno z nejstarších a největších polských měst. Rozkládá se na březích řeky Warta a je administrativním, finančním a obchodním centrem kraje. Od roku 1921 je také dějištěm konání veletrhů a sjíždějí se zde obchodníci ze všech koutů světa.

První slovanské osídlení této oblasti se datuje do 8. století, kdy byl na Tumském ostrově vystavěn hrad s názvem Polan. V 10. století se Poznaň stala rezidenčním městem rodícího se polského státu. Prvními panovníky byli kníže Měšek a král Boleslav Chrabrý, během jejichž vlády došlo k velkému rozvoji města a v roce 968 zde bylo založeno biskupství. V této době byla Poznaň již významným centrem polského státu a později měla důležitou úlohu hlavního města Velkopolska a strategické pevnosti na západní hranici země. Díky své výborné poloze na evropské obchodní stezce se město rychle rozvíjelo, ve 13. století se na levém břehu řeky Warty vytvořilo nové centrum města. 

Poznaň vzkvétala také v období renesance a to jak z hlediska ekonomického, tak i kulturního. V 16. století zde byla založena Lublaňská akademie a jezuitská kolej, jejíž rektor Jakub Wujek se zasadil o první polský překlad Bible. Následující staletí byly pro Poznaň ve znamení švédské, pruské a ruské invaze. Časté požáry a epidemie město značně poškodily. V 19. století se Poznaň stala důležitým vojenským centrem Pruska známým jako „Festung Posen“ (Poznaňská pevnost). V roce 1918 se Poznaň po Velkopolském povstání proti německé vládě znovu začlenila do polského státu. Německá okupace v letech 1939-45 znamenala pro město velkou zkázu, více než polovina budov byla srovnána se zemí nebo těžce poškozena. Po válce se dostalo pod sovětský vliv a v roce 1956 zde vypukly rozsáhlé dělnické demonstrace proti stávající ekonomické situaci. Toto spontánní povstání bylo potlačeno armádou a vyžádalo si více než 70 lidských životů.

V současnosti je Poznaň po Varšavě druhým největším finančním střediskem Polska a významným centrem obchodu. Každoročně se v červnu stává dějištěm veletrhů, které přitahují obchodníky z nejrůznějších zemí světa. Výstavní areál se nachází přímo v centru města. Symbolem veletrhu je ocelová jehla, která byla v roce 1955 vztyčena nad nižší partií Hornoslezské věže. Když byla tato železobetonová věž v roce 1911 postavena podle návrhu Hansa Poelziga, kritikové ji hodnotili jako obdivuhodné mistrovské dílo moderní architektury. 

Poznaň se pyšní mnoha historickými budovami, přičemž k nejkrásnějším se řadí katedrála a domy ve Starém Městě. Srdcem města je Staré trhové náměstí lemované městskými domy s barevnými průčelími, mezi nimiž se vyjímá budova radnice. V přízemí budov jsou banky, kavárny, restaurace a elegantní prodejny. Některé domy na Starém Městě byly sice poničeny během války, ale naštěstí pak prošly rekonstrukcí a unikly devastaci bez větších škod. Takovou budovou je například palác Mielzyńských postavený v letech 1796 – 98 a palác Działyńských, oba postavené v neoklasicistním stylu. 

Nejstarším božím stánkem ve Starém Městě je Kostel srdce Ježíšova založený ve 13. století. Do roku 1920 jej využívali dominikáni, ale později přešel do rukou jezuitů. Během německé okupace za války v něm bylo zřízeno skladiště, kde se schovávaly knihy z poznaňských knihoven. Jednou z nejkrásnějších budov města je poznaňská radnice, kterou v letech 1550 – 1560 postavil italský architekt Giovanni Battista di Quadro. Hodinová věž radnice je ozdobená podobiznami polských králů. Je vyhledávanou turistickou atrakcí díky svému orloji. Každý den v poledne z něj dvanáctkrát vycházejí ze dveří oslíci a narážejí do sebe hlavami. Kozlíci - neboli Koziolki - se na poznaňském rynku objevili v polovině 16. století, kdy si městští radní objednali přestavbu radnice a vymínili si, že na věži nad hodinami musí být umístěn zábavný stroj. Každého na radnici jistě zaujme také trojřadá lodžie završená velkým podkrovím. V jejím interiéru můžete obdivovat výzdobu Renesančního sálu, Královské nebo Soudní síně. 

Uprostřed Trhového náměstí stojí barokní Proserpinina fontána z roku 1766 zachycující únos bohyně plodnosti Proserpiny vládcem podsvětí Plutem. Nedaleko se tyčí kopie kamenného pranýře z roku 1535 a další fontána z 20. století. Působivý je také barokní kostel sv. Maří Magdalény a Stanislava s monolitickým interiérem, který měl původně údajně sloužit jako jezuitská kaple. Stavba byla zahájena roku 1651 a trvala dlouhých 50 let. Na výsledném díle se podepsalo několik architektů. Gigantické sloupy u zdí poutají pozornost k osvětlenému oltáři, který v roce 1727 navrhnul a zhotovil Pompeo Ferrari. V blízkosti kostela se nachází barokní stavby patřící k někdejšímu jezuitskému klášteru a kolejím. 

V centru stojí pozoruhodná stavba připomínající středověký hrad, ale jde o zámeček, který nechal postavit Vilém II. v roce 1910. Německý císař navštívil zámek jen třikrát. Během nacistické okupace se nakonec Němci rozhodli zámek přestavět a z osobní císařovy kaple se stala Hitlerova pracovna. Hitler zde však nikdy nepracoval, zámek měl sloužit coby jedno z jeho sídel, až dobude celé Polsko a Evropu. Na náměstí Plac Bernardyński najdete Kostel bernardinů, která se vyznačuje nezvykle úzkým dvouvětvým průčelím. Neméně působivý je bývalý luteránský kostel sv. Kříže z let 1777 – 1783.

Městu dominuje bývalé sídlo velkopolských knížat – Přemyslovský zámek na vrchu Přemyslovy hory. Původně na tomto místě stával hrad ze 13. století, který nechal postavit Přemysl II. Velkopolský. Dnes v tomto zrekonstruovaném knížecím zámku najdete Muzeum užitného umění s předměty každodenní potřeby, dekorativními artefakty a věcmi náboženského charakteru. Pod ním se nachází celá řada významných církevních stánků, mimo jiné františkánský kostel a gotické budovy kostela a kláštera dominikánek. Nedaleko se rozkládá Chopinův park s pomníkem tohoto jedinečného skladatele a milovníka hudby.

Pokud se vydáte směrem k hlavnímu železničnímu nádraží, projdete centrem města přes náměstí Plac Wolnósci, jež je lemováno bankami a obchody a pak ulicí sv. Marcina, kde stojí starý Císařský palác. Když byly v 19. století strženy hradby, padlo rozhodnutí využít uvolněný prostor pro vládní budovy. Projektoval je německý urbanista Josef Stübben. Dnes se spolu s divadlem, kolonizačním výborem, poštou a královskou akademií (dnešní univerzita) vyjímají uprostřed zahrad, náměstí a ulic. Na Návrší sv. Vojtěcha se nacházejí hned dvě zajímavé stavby. Jedná se o kostel sv. Vojtěcha s pozůstatky Josefa Wybického, autora polské hymny, a barokní kostel ze 17. století patřící bosým karmelitánům, situovaný vedle pomníku obětem 2. světové války.

- jap -

Další články z Polska:  
Wilanowský palác ve Varšavě 
Jelenia Góra – polská perla Krkonoš  
Štětín - největší přístav Baltského moře  
Oliwská katedrála ve městě Gdaňsk  
Historické Hnězdno bylo hlavním městem Polska

Článek byl zobrazen 6 455 krát.