Zámek Lancut

Zámek Lancut

Na jihu Polska se v oblasti zvané Malopolsko, která je nejmalebnější a nejrozmanitější v celé zemi, rozkládá město Łańcut. Jeho dominantou je mimořádně zachovalý zámek, pocházející z první poloviny 17. století. Toto původní sídlo významného polského rodu Potockých bývá místem důležitých událostí a také je velkým lákadlem pro turisty.

V roce 1629 odkoupil město mocný velmož Stanisłav Lubomirski a objednal si služby architekta Macieje  Trapoly a štukatéra Giovanniho Battisty Falconiho. Ty pak pověřil výstavbou opevněné rezidence, která byla nakonec dokončena roku 1641. Zámek se později stal majetkem Izabely Lubomiské, která jej v roce 1775 nechala rozšířit a zároveň předělala také interiéry. Právě v tomto období vznikl neoklasicistní Taneční sál a Velká jídelna. Založeny byly také nádherné zahrady a četné pavilonky. V 19. století přešel tento krásný zámek do rukou rodiny Potockých.

V letech 1889 – 1914 se předposlední majitelé zámku – Roman a Elżbieta Potočtí, rozhodli své sídlo zmodernizovat. Jeho dnešní podoba tak pochází právě z tohoto období. Zámecká průčelí jsou v podstatě barokní. Rustika dolního podlaží však byla uskutečněna v duchu francouzské renesance. Pozornost budí Muzeum památkových interiérů ze 17. do začátku 20. století uchovávající exponáty výtvarného umění, krásnou malířskou a sochařskou výzdobou. Toto muzeum v současné době přitahuje bezpočet návštěvníků.

V interiéru zámku najdete řadu jedinečných prostor a sálů. Neoklasicistní Taneční sál z roku 1800 je dílem Christiana Piotra Aignera. Štukami jej vyzdobil Fryderyk Baumann. Každoročně se v něm konají hudební festivaly. Zdi Zrcadlového sálu zdobí rokokový obklad, který do města z Francie přivezla Izabela Lubomirska. Impozantní je také Sloupová síň, která ukrývá sochu, jež zosobňuje mladého Henryka Lubomirského. V roce 1787 ji vytesal Antonio Canova. Další sochy je možné si prohlédnou v Galerii sochařství. Zdejší sochy a další exponáty pocházejí převážně z 19. století. Mezi nimi je možné objevit i sochu Psyche odnášenou Zefyrem, která je kopií díla Johna Gibsona.

Kolem roku 1800 bylo v zámku vybudováno také nevelké dvorní divadlo. Jeho současná podoba pochází z období architektonických úprav, které provedla přední vídeňská dílna Fellner & Helmer. Napravo od hlavního vchodu je situován Biliárový pokoj, ve kterém visí typicky francouzské neorokokové zlacené hodiny. Jsou vsazeny do zrcadla visícího nad krbem. Na zámecké zdi je umístěn jeden z exponátů slunečních hodin.

Objekt je obehnán opevněním, turisty však uchvátí spíše krajinný park z 19. století a poblíž stojící synagoga z 18. století. V prostorách bývalé konírny je Muzeum povozů s nejrozsáhlejší kolekcí kočárů v Polsku. Celkem je zde k vidění 120 nejrůznějších dostavníků, bryček a dalších druhů koňských povozů. Zámek slouží v současnosti také jako místo setkávání středoevropských prezidentů.

- jap -

Předchozí články z Polska:
Lublin - kulturní centrum východního Polska
Štětín - největší přístav Baltského moře
Frombork – Koperníkovo město
Čenstochová (Czestochowa) láká miliony poutníků
Zastavení ve Vratislavi (Wroclaw)

Článek byl zobrazen 11 980 krát.