Kwidzyn

Kwidzyn

V letech 1243 a 1525 bylo nevelké město Kwidzyn rezidencí pomezanského biskupství, jednoho ze čtyř, které na svém území založili němečtí rytíři. Po zrušení řádu se Kwidzyn postupně ocitl v područí Pruska, Německa a nakonec Polska. Jeho největší pamětihodností je nádherná gotická katedrála, původně sídlo pomořanských biskupů. S katedrálou sousedí hrad, připomínající rytířskou pevnost. Zajímavá je latrínová věž, kterou s hradem spojuje ochoz, spočívající na rozměrných obloucích.

Obrovský komplex gotických cihlových staveb tvoří hrad a přilehlá trojlodní katedrála. Gotický hrad byl vystavěn v letech 1320 až 1347 na půdorysu čtyřúhelníku, částečně zničen v 18. stol. Nyní zde sídlí muzeum se zajímavými sbírkami, mj. expozicí nástrojů pro tresty a mučení z 16. - 18. stol. V gotické katedrále z 14. stol. jsou pozoruhodné gotické hvězdicové klenby v hlavní lodi a gotická polychromie z 14. - 15. stol.

Katedrála vyjímající se vysoko ve svahu a s ní sousedící hrad představují pěkné ukázky gotické architektury. Katedrála vyrostla ve 14. století na místě staršího kostela. Zásluhou friedrich Augusta Stülera obdržela katedrála v letech 1862-64 neogotickou podobu. Interiér této pseudobaziliky krášlí gotické fresky, naneštěstí přemalované v 19. století.

S katedrálou je spjat především příběh svaté Doroty z Montau. Narodila se r. 1347 v Montau severně od Marienwerderu jako dcera bohatého sedláka Willama Swarta usazeného zde asi od r. 1330 a pocházejícího z jižního Holandska. Roku 1363 se vdala do Gdaňska za mečíře Albrechta a stala se matkou 9 dětí. Po jeho smrti přišla r. 1391 do Marienwerderu, kde vedla život v modlitbách, konala dobré a zbožné skutky a měla četná vidění. Ve zdejším dómu se nechala dne 2. 5. 1393 zazdít do boční komory lodi, kde 25. 6. 1394 zemřela a je zde také pochovaná. Zdejším obyvatelstvem byla vždy uctívána a v roce 1976 byla svatořečena. Stala se tak vedle sv. Jiří a sv. Alžběty Durynské další patronkou Řádu.